Jan Burian už dávno není jen folkovým písničkářem
Recenze alba : První láska
Karel Souček, 01. 06. 2020
Písním Jana Buriana bohatší aranže sluší. Dokázal to již několikrát a tuto skutečnost potvrzuje i na novém albu s názvem První láska. „Má první láska umřela před léty, občas ale cítím na sobě její rty. Byla mojí první a já její třetí…” Cítíte to přirozené propojení melancholie, nadhledu a humoru? Tím je prodchnuta celá nahrávka, na kterou si Burian přizval mladé muzikanty.
Řada lidí stále považuje Jana Buriana za folkového písničkáře, ale skladatel, textař a zpěvák již natočil i desky plně experimentální či rockové. První láska patří mezi ně. Ne že by nebyl zastoupený folk, ale rock a blues jasně dominují. Kapela hraje s obrovskou energií a nad klávesami, kytarami či bicími poletuje civilní Burianův zpěv, který s výše zmíněnou melancholií, nadhledem a humorem vypráví především o různých podobách lásky.
Vtipné Probuzení otevírají jemné klávesy, ale po čtyřiceti vteřinách se píseň zlomí v energickou rockovou pecku, lakonicky popisující dnešní realitu, kdy nám zase vládne lid. „Měl bych se asi zastřelit, jenomže já lpím na životě, jako to kotě..”. Křehčí, houpavý rock přinášejí Hodiny. Hříčce o výměně hodin za pomník TGM dokáže dát Burian nejen pointu, nýbrž také hlubší rozměr a přesah. Prvky folku a jazzu jsou nepřeslechnutelné v První lásce, skvěle šlapající, dynamický rock´n´roll ovládá píseň Ve snu.
Čumění je vtipné blues s refrénem, který jen tak z hlavy nedostanete. Píseň Jsi tak dlouhá provoní jemná erotika, ale ani zde nechybí nadhled a nápadité slovní obraty. O té nejlepší meditaci („budu se válet do dvou odpoledne”) zpívá Jan Burian v hravé, vzdušné, večerníčkové Meditaci, poeticky vyznívá milostná a propracovaná rocková písnička Noc a den. Tajemnou, temnější hudbu a náladu s hravým, mírně surrealistickým textem plným originálních rýmů propojuje skladba V krizi.
Jemnější i vygradované rockové pasáže přináší Roman. Ten ví, jak si poradit se životem. „Roman už vlastní na život návod. Už dobře ví, kdo vyhrává závod. Co není zakázáno, to je dovoleno. A tak si plave Vodou Odolenou.” Hravé zamyšlení nad přítomností, budoucností i minulostí nabízí Rychlík přítomnost. Lepší než sypat písek do kolejí času je trochu si v sobě uklidit.
Klidné i dynamické pasáže zdobí vygradované Family Album. V závěrečné instrumentální pasáži jako by se muzikanti nechtěli s deskou rozloučit, z čehož jasně plyne, že je spolupráce s Janem Burianem velice baví. A nás poslech jeho První lásky také. Takových inteligentních a zároveň hudebně, textově i instrumentálně kvalitních nahrávek není nikdy dost.